Duben 2017

Padá hvězda

4. dubna 2017 v 12:23
Zavři oči padá hvězda.
Už konec se blíží.
Nehodni prachu štěstí jsme nuceni přihlížet zániku všech. Hvězdy i Země. Nezasloužili jsme si další loterii galaktických let a náš nevděk odměnila nebesa letící hvězdou.
Už je docela blizoučko.
Obloha barví se rudým plamenem. Slunce mizí ve stínu padajícího tělesa.
Všude zavládlo ticho. Jakýkoliv boj je marný. Rodiny nehnutě stojí na vrcholcích kopců, drží své děti na ramenou a prázdnými pohledy hledí naoko vzhůru. Vlastně se dívají spíš za sebe. Co dřív chtěli udělat a nestihli. Kolikrát za život se ptali, jaký je vlastně smysl života a kam jejich kroky vlastně spějí. Najednou to vědí. Chápou. Cítí, nakolik jejich snažení bylo zbytečné a v duchu počítají, kolik dlouhých tisíců minut svého života docela zbytečně promrhali.
Vidím je, jak tam stoji. A v letící hvězdě spatřují rozhřešení svých hříchů. Vidím je, jak si náhle uvědomují své chyby.
Šancí na změnu ale měli více než dost. Teď už jsou všechny otázky zodpovězeny. Vše již bylo řečeno. Zítřek neexistuje. Vesmírný čas se naplnil.
Možná se sejdeme v jiném časoprostoru na jiné planetě.
Teď zavři oči a něco si naposledy přej. Už její teplo se blíží a kraj v tichosti čeká. Obejmi mě pevněji ať tíhu svých hříchů za okamžik unesu.
Zavři oči.
Padá hvězda.

Á-dva, tři - postelový tanec s vlky

4. dubna 2017 v 12:07 Sex in the village 1
Někteří lidé odjíždějí do města, aby si splnili své sny. Já jsem odjela na vesnici, abych se vydala svým snům všanc, i když se tím můj život spíš jen zkomplikoval.

Každá z nás má své představy a touhy. Jenže co když si s partnerem ve všem rozumíte téměř dokonale, až na to, o čem se nemluví? Dokud některé věci v životě nevyzkoušíte, budou vám zkrátka pořád ležet v hlavě. Pokud chcete v životě namalovat a prodat obraz, pořád vám bude vrtat hlavou, jaké by to bylo, dokud jej prostě neprodáte. Pokud máte temperamentní povahu, bude vám pořád vrtat hlavou jaké by to bylo například ve třech lidech, dokud to prostě nezkusíte. Mám raději valčík, tedy Á-(to jsem já) -dva (to je ON) - tři (to je ten třetí). Takhle mi to přijde v posteli úplné, polka o dvou taktech mě nudí.

Existuje totiž sex udržovací a vylepšovací. Ten udržovací provozujeme běžně všichni a není špatný, ale časem se stává rutinou. Splní svůj účel. Pro daný moment. Ten vylepšovací naopak posune okamžik na vyšší úroveň a naučí nás, těšit se na příště. Polka je udržovací tempo v posteli, valčík vylepšovací.

Otázkou zůstává, jak dlouho se da přežít pouze na udržovací úrovni. Pokud stále čekáte na něco o malinko lepšího, jak dlouho budete čekat, než to vzdáte? A když to vzdáte, začnete úplně odznova nebo se smíříte se stereotypem a přestanete snít?

Dovedou dnes lidé snít nebo jen neustále ustupují do kolejí stereotypu a dělají kompromisy se svým svědomím, že takhle to přeci stačí?

Odcházíme z měst a vesnic abychom šli za svým valčíkem nebo abychom uvěřili v dostatečnost polky?...